Měls mě vůbec rád
|
1. Zavolá nebo přijde. 2. Zmizela i moje víra, R: Tak měl´s mě vůbec rád? 3. Zavolá nebo přijde, |
R: Tak měl´s mě vůbec rád? Tak měl´s mě vůbec rád? |
Zapadlej krám
|
1. Snad možná zítra já nebudu stejná, už nechci být dál obyčejná. Jsou večery delší, já dospělejší než ostatním může se zdát. Jsem kapkou v moři, co hráze boří a devátou vlnou se tváří. R: Proč jak zapadlej krám cítit se mám, když svítá.... Dnes už neotvírám, ve výškách si lítám. Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká.... Nejsem protiklad, co řešíš rád. Padne noc – chci ve výškách se líbat. 2. Den líně snídá, čas dál si běží, já dnešnímu ránu nevěřím. Že pro pár kouzel, svět neprobouzel.... A tak v dešti mám sama stát. R: Proč jak zapadlej krám cítit se mám, když svítá.... Dnes už neotvírám, ve výškách si lítám. Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká.... Nejsem protiklad, co řešíš rád. Padne noc – chci ve výškách se líbat. |
Stejný stín, stejný splín, stejný smích já v sobě mám. Nejsi tím, kdo mámin klín v téhle době nehledá. Už možná zítra já nebudu stejná, snad možná zítra neobyčejná – chci se stát. R: Proč jak zapadlej krám cítit se mám ? Dnes už neotvírám, neotvírám. Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká.... Nejsem protiklad, co řešíš rád. Padne noc chci ve výškách se líbat. když svítá.... Pády nespočítám, ve výškách si lítám. Dál jak mění se čas, poslouchám hlas, co říká.... Nejsem protiklad, co řešíš rád. Padne noc – chci ve výškách se líbat. |
Kočka na rozpálený střeše
|
Tak pojď dnes se mnou bloudit po střechách. Až se tma s nocí sejde, o nic víc přece nejde. Osm ztrát se vleče v zádech každičké z nás. Pohled můj, ten děsí i strach. A kdo mě zná, ten chodí po špičkách. A kdo přede jako já, ví, devátá už na věži odbíjí. Tak pojď! R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechy znám svět, ať je to peklo nebo ráj. Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy. Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já! Obdiv tvůj, ten nosím na tlapkách. Kdo mě zná, ten chodí po špičkách. A kdo přede jako já, ví, že hodina koček už odbíjí. R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechy znám svět, ať je to peklo nebo ráj. Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy. Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já! |
Jen já, ta kočka z rozpálený střechy znám svět, ať je to peklo nebo ráj. Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy. Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já! Rec: Pohled můj, ten děsí i strach. A kdo mě zná, ten chodí po špičkách. A kdo přede jako já, ví, devátá už na věži odbíjí. Víš proč? R: Jen já, ta kočka z rozpálený střechy znám svět, ať je to peklo nebo ráj. Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy. Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já! Jen já, ta kočka z rozpálený střechy znám svět, ať je to peklo nebo ráj. Pár vět ti šeptám a ty mlčíš strachy. Mňau, mňau – když uslyšíš, tak jsem to já! |
Bez tebe to zkouším
|
1. Možná můžu s tebou být Možná už víš jak mě necháš jít Dál se skrývám než mě zapálíš Tobě se bráním co mě čeká víš R: Já bez tebe to zkouším A v hlavě slova míchám Když s tebou volně dýchám Tak proč to znovu zkouším Sama být 2. Někdy můžu se s tebou bát I když říkáš jak máš mě rád Možná se spálím ty mě zachráníš Stoupáme vzhůru nebo padáme níž |
R: Bez tebe to zkouším A v hlavě slova míchám Když s tebou volně dýchám Tak proč to sama zkouším Když vím už co mě pálí Proč to sama zkouším Když chci s tebou být Já bez tebe to zkouším Tak proč to znovu zkouším Sama být |
Klam
|
Otáčím další list knihy, kterou musím číst Proč málo není víc a proč v slzách končí loučení dospělých |
Jak máme, máme žít kterou cestou a kam jít, tak prázdný je ten sen Proč se lidi trápí závistí každý den Proč jsou hádky, proč ten klam Ve svých lžích je každý sám Když jsou sliby jen slíbené Zůstaneš sám… |
Víkend
|
1. Víkend město dobývá už právě chvíli. zvykem to moc nebývá, ztrácím síly. Je to tímhle obdobím, když si hraju, nezlobím. Kdo víc než já to může znát? R: Týden končí, všude O.K., tak co doma sám ? Jen se, hochu, nezatloukej, já Tě dobře znám. Tak vyleť ven jako superman! No tak vyleť ven, zachraň tisíce jmen. 2. Samota už neletí, známá zpráva. Naše párty století už s náma mává. Je to smíchem v ovzduší, že nám nuda nesluší a, kámo, dál už znáš to! |
R: Týden končí, všude O.K., tak co doma sám ? Jen se, hochu, nezatloukej, já Tě dobře znám. Tak vyleť ven jako superman! No tak vyleť ven, zachraň tisíce jmen. Za oponou iluzí schovávám se dál, i když víkend odchází, já vím, že stojíš opodál. R: Týden končí, všude O.K., tak co doma sám? Jen se, hochu, nezatloukej, já Tě dobře znám. Tak vyleť ven jako superman, no tak vyleť ven jako superman! Tak vyleť ven jako superman, zachraň tisíce jmen! |
Zavři oči
|
Tolikrát slyším, že se neztratím prý se nemám čeho bát Tolikrát koukám dírkou klíčovou co se všechno může stát Všechno je, všechno je stejné prej, že to dál takhle nejde na “velké“ věci si přivykám R: Zavři oči a pojď dál všude kam se podívám vidím dveře chci vstoupit tam. Zavři oči nejsi sám únikovou cestu znám spoustu klíčů už v dlani mám … a taky pospíchám! na na na na na na na …. Tak se ptám proč se hází na zdi hrách, když hru s časem musím hrát Jak se znám ze spaní prý povídám, někdy k našim utíkám Všechno je , všechno je stejné prej, že to dál takhle nejde na “velké“ věci si přivykám R: Zavři oči a pojď dál všude kam se podívám vidím dveře chci vstoupit tam. Zavři oči nejsi sám únikovou cestu znám spoustu klíčů už v dlani mám |
Zavři oči a pojď dál všude kam se podívám vidím dveře chci vstoupit tam. Zavři oči nejsi sám únikovou cestu znám spoustu klíčů už v dlani mám … tak něco si přej! Noc se už ztrácí buděj se ptáci končí můj vysněný sen stát jen za dveřmi se nevyplácí úraz je víc než jistej J něco si přej ! na na na na na na na …. tak jen si přej! na na na na na na na …. R: Zavři oči a pojď dál všude kam se podívám vidím dveře chci vstoupit tam. Zavři oči nejsi sám únikovou cestu znám spoustu klíčů už v dlani mám … a někam pospíchám |
Jak motýl
|
Nejsou vždy příjemné sny co se zdaj Někdy tak záhadně v myšlenkách spěchám pod polštář své lži schovám když utíkám ( „za čím ?“ ) Utíkám od-někud a nevím kam někdy tak vzdálená, vzdálená se zdám Do sebe schoulená jsem jsem nevinná ( „zatím“ ) Ticho vkrádá se tmou a já se ptám …. R: Jak motýl toužím po růžích Vodu v pouštích hledám svou sílu zkouším tisíc přání už mám |
Denníky skrývají věty s otázkou Hádky i smíření stránku za stránkou Prý velké holky jak já, už nepláčou Ticho vkrádá se tmou a já se ptám …. R: Jak motýl toužím po růžích Vodu v pouštích hledám svou sílu zkouším tisíc přání už mám - - - R 2x: Toužím po růžích Vodu v pouštích hledám svou sílu zkouším tisíc přání už mám |
L.á.s.k.a
|
Až náhodou, až náhodou se sejdem Počítej s tím, počítej s tím co přijde Jeden z nás dvou, jeden z nás dvou ne-tuší A z velkých slov, a z velkých slov jen prší Když ti schází sůl cukr nestačí, vím co chceš teď říct, že bude všechno jinačí R: Na tebe sázím ty jsi ten kluk co říká táta teď je mi fuk ! Svět se roztočí ve tvém náručí Na tebe sázím ty jsi ten kluk Nehledej důvod víc ani ťuk eL –Á –eS – Ká – A není žádná hra. Přihořívá děláš , že ne-máš zájem si prostě TEN i po slepu se najdem Počítej s tím, počítej s tím co přijde Až náhodou až náhodou se sejdem Když ti schází sůl cukr nestačí, chtěla bych ti říct, že ty si ze všech nejlepší |
R: Na tebe sázím Ty jsi ten kluk co říká táta teď je mi fuk ! Svět se roztočí ve tvém náručí Na tebe sázím ty jsi ten kluk nehledej důvod Víc ani ťuk eL –Á –eS – Ká – A To jsem prostě já Tak to jsem já Tak to jsem já Tak to jsem já…. Tak to jsem já…. eL –Á –eS – Ká – A To jsem prostě já Jé é a je mi fuk a je mi fuk a je mi fuk a je mi fuk … chci ti právě říct, že si správnej kluk Když ti schází sůl cukr nestačí, chtěla bych ti říct, že ty si ze všech nejlepší R: Na tebe sázím Ty jsi ten kluk co říká táta teď je mi fuk Svět se roztočí ve tvém náručí Na tebe sázím Ty jsi ten kluk Nehledej důvod Víc ani ťuk eL –Á –eS – Ká – A To jsem prostě já a je mi fuk a je mi fuk a je mi fuk a je mi fuk chci ti právě říct, že si správnej kluk ! Tak to jsem já Tak to jsem já…. Tak to jsem já…. Tak to jsem já…. eL –Á –eS – Ká – A To jsem prostě já |
Nebojím se!
|
Den zavřel brány a hodný holky spí. Ten, kdo se brání, čeká až se rozední. Mezitím v koutě do ráje zvou tě jít na sněžné poutě, tou cestou ze všech posledních. V zádech cítím chladný pohled, hledá si svůj cíl, v útrobách měst vyčkává až strachem vzdám se všech svých sil. R: Já nebojím se toho, co mi dává svět. Na otázky nečekám vždy odpověď. Vím, že slyšíš to co já, vím, že slídíš kde se dá. Nepočítám výhry ani zklamání. Jsem hladina, co se k nebi naklání. Vím, že soumrak musí žít, já z kůže dám mu pít. Ode zdi ke zdi jdou kroky, co hlídaj mý... neslyší na soucit, jsou oporou pro sny matoucí. Křičí STOP! Jsem poznání ! STOP! Co tě ochrání ! STOP! Ty bojíš se rán, když nesměle cítí se pekelní andělé. |
R: Nebojím se toho, co mi dává svět. Na otázky nečekám vždy odpověď. Vím, že slyšíš to co já, vím, že slídíš kde se dá. Nepočítám výhry ani zklamání. Jsem hladina, co se k nebi naklání. Vím, že soumrak musí žít, já z kůže dám mu pít. Vím, co zná můra, když zbloudí. Smotá do záclon svý touhy pouhý – kouzlí ... Já vím, že nejsou zlý. R: Já nebojím se toho, co mi dává svět. Na otázky nečekám, chci odpověď. Vím, že slyšíš to co já, vím, že slídíš kde se dá. Nepočítám výhry ani zklamání. Jsem hladina, co se k nebi naklání. Vím, že soumrak musí žít, já z kůže dám mu pít. |
Jen spát
|
1. V dálkách, kde mi láska dává křídla. Tam v těch dálkách, co chci, může se i stát. Zatím víc než tuším, že můj budík vstává. Zase mám se snů vzdát, když já chci spát! R: Od snů se neodchází. Měl bys to ránu říct, že já od svých snů neodcházím. Prostě teď zhasnu den a půjdu spát. 2x |
2. V dálkách, kde mi lítat nezabrání. Tam v těch dálkách, co chci já se vyplní. Přesto vím, že budík jedno moje přání nesplní a s ránem zazvoní. R: Od snů se neodchází. Měl bys to ránu říct, že já od svých snů neodcházím. Prostě teď zhasnu den a půjdu spát. 4x |
Tam gdzie ty...
|
Rzucamy tyle słów Że nie uniesie wiatr By echem o nich grać Pal sześć... Zwodzonych uczuć most Po którym przyszło iść I suchą stopą przejść Na „cześć” Czy do głuchych rozmów niesłownych Szczęście nam dopisze Znów treść? R: W tę przeklętą noc Czekam na nadziei głos Wiem, że przyjdzie taki czas Gdy zawołasz mnie I znów będę już tylko tam, Tam gdzie ty... Ty mówisz – nie ma co... Bo z tysiącami spraw Do ładu musisz dojść Więc idź! Zwodzonych uczuć most Na brzegach naszych serc Podnosi w górę czas i ty... Czy do białych kopert z daleka Szczęście mi dopisze Twój list? |
R: W tę przeklętą noc Czekam na nadziei głos Wiem, że przyjdzie taki czas Gdy zawołasz mnie I znów będę już tylko tam, Tam gdzie ty... Tam gdzie ty... Czy do dróg co jeszcze przede mną szczęście mi dopisze twój ślad ? W tę przeklętą noc Czekam na nadziei głos Wiem, że przyjdzie taki czas Gdy zawołasz mnie I znów będę już tylko tam, Tam gdzie ty... Tam gdzie ty... że przyjdzie taki czas Gdy zawołasz mnie I znów będę już tylko tam, Tam gdzie ty... Tam gdzie ty... że przyjdzie taki czas Gdy zawołasz mnie I znów będę już tylko tam, Tam gdzie ty... Tam gdzie ty... Tam gdzie ty... |
